Newslettery do celé Evropy: Ve kterých zemích potřebujete výslovný souhlas uživatelů?

Nabídka na odebírání newsletteru visí na každém webu. Není tam ale jen proto, aby pobízela uživatele k přihlášení. Je tam taky proto, aby opatřovala obchodníkům výslovné souhlasy lidí s tím, že si jejich kontakty můžou zařadit do databáze. Jejich sběr totiž musí probíhat v souladu s ochranou osobních údajů. Každá země se v rámci EU řídí GDPR a dalšími nařízení, proto platí tři různá pravidla k ukládání kontaktních údajů pro marketingové účely. 

Posílání newsletterů bez souhlasu s přihlášením (Opt-out)

Uživatel nemusí vyplnit žádný formulář o přihlášení k odebírání newsletteru. Například tedy stačí, aby u vás nakoupil a vy ho můžete díky kontaktním údajům z objednávky oslovit v další e-mailové kampani. Rychle a obratem, bez toho, aniž byste z něj před tím dolovali souhlas. Podmínkou je, aby v newsletteru byla jednoduchá možnost odhlášení. Ta je ale vyžadována, i pokud dá uživatel výslovný souhlas se zasíláním obchodních sdělení.  

Kde je možné posílat newslettery bez souhlasu: Chorvatsko, Francie, Lotyšsko, Švédsko, Estonsko, Maďarsko, Portugalsko, Spojené Království, Finsko, Irsko, Slovinsko. 

Obecně řečeno, v těchto zemích platí velmi mírná pravidla pro odesílání newsletterů a politika e-mailového marketingu je pro-obchodnická. Je zde malá pravděpodobnost, že by vás nějaký zákazník nebo úřad popotahoval za to, že jste někomu poslali neoprávněně newsletter a že nemáte souhlas s tím, mít jeho kontakt v databázi.

Na druhou stranu ale pokud obchodníci nemají žádná omezení a můžou posílat e-mailové kampaně na velkou skupinu lidí, tamní zákazníci budou zahlcení. E-maily mohou častěji padat do nevyžádané pošty (spamu) a obchodníci můžou mít problémy s doručitelností.

Posílání newsletterů s jedním souhlasem (Single opt-in)

V tomto případě musí uživatel jednou výslovně potvrdit souhlas se zasíláním obchodních sdělení. Většinou se tedy přihlásí pouze lidé, kteří danou firmu znají a mají k ní nějaký vztah. Newslettery nebudou tak často označované jako spam a zvýší se jejich doručitelnost. 

Které země vyžadují jeden souhlas: Lucembursko, Španělsko, Bulharsko, Česká republika, Polsko, Dánsko, Itálie, Rumunsko, Slovensko, Litva, Nizozemsko, Island, Řecko, Rakousko, Belgie, Norsko. 

Právnička Petra Dolejšová na svém blogu doporučuje pro české e-shopy využívat následující: 

• Pokud u vás uživatel nakupuje, stačí přidat k objednávkovému formuláři buď prázdný checkbox s možností Nechci dostávat novinky nebo předzaškrtnutý checkbox Chci dostávat novinky.  
• Pokud se ale uživatel přihlašuje k odběru (bez objednávky, například na webu), je na místě žádat o Double opt-in. Jen tak si skutečně ověříte, že je adresa toho, kdo ji k odběru přihlásil. 

Posílání newsletterů s dvojitým souhlasem (Double opt-in) 

Dvojí souhlas je nejpřísnější možnost. Uživatel musí dát dva souhlasy (pokud se do databáze kontaktů nedostal tím, že nakoupil). Dvojí souhlas se obvykle vyžaduje: 

• uvedením e-mailu ve formuláři pro přihlášení odběru newsletteru na webových stránkách, 
• aktivováním odběru novinek v potvrzovacím e-mailu kliknutím na odkaz. 

Jedině dvojím souhlasem lze ověřit, že uvedená e-mailová adresa je uživatele, který ji zadal. Při jednom souhlasu je možné zadat cizí/neplatnou adresu. Mohlo by se pak například stát, že bude chtít někdo zaspamovat konkurenci databázi. 

Které země vyžadují dvojí souhlas: Německo a Švýcarsko. 

A krade dvojí souhlas čtenáře a zákazníky? V konečném důsledku jsou takto získané kontakty velmi cenné. Příjemci totiž budou velmi pravděpodobně loajálnější a více přesvědčení o tom, že chtějí newslettery odebírat. Díky tomu:  

• dosáhnete vyšší míry zapojení (otevření, kliknutí, nákup,…),
• budete mít nižší míru okamžitého opuštění,
• minimalizujete stížnosti na spam,
• vším tím dohromady si budete budovat lepší pověst odesílatele. 

Zdroje: Datacaptive.com, Petra Dolejšová